Po loňském vydařeném ročníku jsme objednávali chatu s očekáváním bílé zimy. A únorové datum prázdnin bylo tolik slibné. Jenže zima jako taková vůbec zimou nebyla a tak jsme před odjezdem na chalupu váhali, zda na poslední chvíli nenabalit kola. Někteří z nás to skutečně udělali.

A protože nebyl sníh ani v takovém množství, abychom se po něm mohli sklouznout alespoň někde u lesa, kam slunce do května nemůže, byl pobyt na chalupě spíše turistickým soustředěním. Vyráželi jsme na pěší výšlapy po okolí. Někdy rovnou z chalupy, jindy jsme mírně popojeli auty. Snažili jsme se poznat kout Žďárských vrchů kolem Velkého Dářka a Žákovy hory. A kdo by si myslel, že po návratu z těchto výprav budou děti jako beránci, byl by na omylu. Naštěstí všechny jejich hry uvnitř i venku probíhaly vcelku pokojně a chatu jsme tak mohli předat v původním stavu.

Honza
<< zpět