Po sedmi letech táboření na zelené louce v indiánských stanech týpí, odrostla v Sokole Třebíč celá jedna generace dětí. Z malých kluků a holek, které se na svém prvním táboře ještě drželi rodičů za ruku, aby dokázali přejít louku nebo si v lese poradili s tou spoustou nástrah pod nohama, se stali samostatní jedinci.  V jejich stopách nastoupili další malí táborníci, aby společně s rodiči prožili chvíle romantického táboření. Křest ohněm mají úspěšně za sebou. První sobotu a neděli v prázdninách si dokázali sami vybudovat celý tábor.  V týpích zahořely ohně a pro mnohé z nich to byly vůbec první noci pod stanovým plátnem.

Deset dnů bylo naplněno bohatým programem. Co na tom, že počasí bylo mírně řečeno splašené, co chvíli přišla přeháňka, průtrž mračen, kroupy z nebe nebo bouřka. Naštěstí panovala nad táborem ve stejném poměru modrá obloha nebo si slunce hrálo s bílými oblaky na schovávanou.

Odjížděli jsme z louky pod horou Mařenkou plni nových zážitků a dobrodružství. Vyšlapané cestičky pomalu zarostou  travou a jen polní kamna budou dokladem, že jsme zde letos opět tábořili.

Jan Lukášek
<< zpět