Tento tábor je jedenáctým v pořadí a podesáté táboříme na Bítovánkách. Táboříme téměř ve stejné sestavě. Došlo k výměně pouhé jedné rodiny. Dva týdny před táborem jsme vyrazili na tábořiště, abychom přezdili kamna a připravili si do zásoby palivové dříví. Máme tak mírný náskok. Počasí je také v celku slušné a tak budování tábora zvládáme v pohodě. Nic na tom ovšem nemění fakt, že je to dřina.  V neděli po třetí odpoledne je hotovo. Hlídat zůstávají Vašíčkovy, Kaupovy a Lukáškovy děti s maminkami. My se k nim připojujeme ve středu odpoledne a ve čtvrtek ráno se rozbíhá tábor na plné obrátky. Mezi novinky patří zkoušky palmových listů, kdy děti prokazují svoji dovednost a znalosti. Nová je také táborová hra. Její název je Siri Sita, ve volném překladu Tajemství šesti. I tentokráte hrajeme nové hry a jen nemnoho opakujeme z minulých táborů. Rybník je plný vody, ke smůle je začátek tábora hodně chladný. Koupání si užíváme až v jeho druhé půli.

Při posleedním táborovém ohni jsem si pochvaloval, že jsme se letos obešli bez bouřek. Byla to však předčasná radost. Těsně po půlnoci udeřila plnou silou, doprovázena mocnými poryvy větru. Nejdříve padlo společenské týpí. Dvě týpí to servalo z kolíků a jejich obyvatelé museli hledat útočiště u jiných rodin. Další dvě týpí jsme zachránili těsně před zkázou překolíkováním. Kontrola zbývajících týpí a zakolíkování dvou nejhůře postižených týpí trvalo celou hodinu. To už také povolil největší nápor větru a my mohli dočkat rána. Neděle zalitá sluncem nám pomohla vylízat rány a típí jsme balili dokonce za sucha. 

<< zpět