Druhému táboru předchází složité hledání tábořiště. Louku pod Bílým křížem zalesnili a tak junáci přišli o svoji základnu. Pořídili jsme sice deset vlastních týpí a část tyčí, stále nám však chybí postele, rošty, kamna a kuchyňský stan. 

Jsme první, kdo na louce nedaleko Bítovánek táboří a proto je zvolen název tábora BÍTOVÁNKY. Do znaku dáváme znamení blíženců, jedno ze znamení z velké táborové hry. Také proto, že  má podobu římské číslice dvě. Znak je bílý v modrém poli.