19. 1. 2008 - Vyrážíme od koupaliště u Heraltic. Rovnou do lesa a rovnou do kopce. Tušíme, že lepší už to dnes nebude a někteří z nás očekávají závěr výšlapu bez cesty, hustým mlázím, ve smyslu nejkratší cestou na vrchol. Jak se mýlíme.

Asi po kilometru se napojujeme na širokou cestu, která vede po vrstevnici. Světe div se, pokračujeme po ní. Je sice mírně zledovatělá a tečou po ní čúrky vody, ale je to cesta a chvílemi dokonce i mírně klesá. Jako by snad ani nebylo našim cílem dosáhnout vrchol o nadmořské výšce 687,8 metrů nad mořem. To znamená překonat cca 160 výškových metrů.

Jenže nic netrvá věčně a nakonec přichází i ten očekávaný kopec a na jeho konci vrchol. A na jeho vrcholu - vlastně ne na vrcholu, protože tu hrozně vyfukuje a tak tedy o kousek níž v závětří - chvíle na svačinu hodnou oběda. Před úprkem zpět do údolí, věnujeme na hraně lesa chvíli pohledům do krajiny. Lesními cestami se dostáváme zpět ke koupališti a auty zpět do civilizace. Fajn sobota. Honza
<< zpět